Kamil, pred troma rokmi si robil rozhovor pre český Nikonblog s mojim kolegom Petrom Lindnerom. Rozprávali ste sa dosť o reklamnej fotke, ale aj o fotografovaní celebrít a známych osobností.
Čitatelia sa dozvedeli aj o tvojich workshopoch a o expedíciách pre fotografov. To je jeden z dôvodov, prečo robíme s tebou rozhovor aj na slovenskom Nikonblogu. Ty si začal spolupracovať so školou Nikon v Čechách a na Slovensku. Prezraď nám, o aký projekt ide, prečo si sa do toho pustil a aký bude žáner najbližšieho workshopu?
Pro mne byla nabídka, abych se stal jedním z lektorů Nikon školy, především velkým překvapením. Je to pro mne velká čest a beru to jako ocenění své dosavadní práce. Moje motivy jsou stejné jako v případě mých vlastních kurzů a workshopů. Zhruba před dvěma lety mě můj profesor na fotografii z grafické školy napsal v komentáři k jednomu rozhovoru: „Těší mě, že se věnuješ i lektorování, myslím, že to tak má být, aby zkušený mistr pomohl začínajícím.“ Myslím, že mám opravdu už věk i dostatek zkušeností na to, abych se mohl o ně podělit s ostatními. A tak to dělám. V rámci Nikon školy se jedná o druhý dvoudenní workshop glamour fotografie. První se uskutečnil v jednom mlýně Čechách, kde jsme fotografovali krásné dívky s koňmi. Nebylo to vůbec jednoduché focení, protože kůň je kolikrát ještě tvrdší oříšek, než leckterá modelka. Tentokrát jsme se rozhodli pro méně akční focení, ale v o to krásnějším prostředí s veškerým komfortem a luxusem.
Prihláste sa na workshop Glamour s Kamilom Rodingerom
Čo je zaujímavé na „glamour“ fotografii? Na čo slúži a ako ju rozlíšiť od klasického aktu?
Rozdíl je myslím hlavně v práci s modelem a jeho pózou. Glamour fotografie více provokuje a nechává velký prostor pro představitost. Hraje zde velkou roli prostředí. Působivá glamour fotografie se dá pořídit třeba v autodílně, stejně tak jako v zámeckých interiérech. Důležitou roli zde hraje styling a využívá se módních doplňku, především spodního prádla. Klasický akt má ambice být více uměním, tvořeným pro galerie. Fotograf má zjednodušeně řečeno k dispozici pouze model a světlo. S minimem rekvizit je více nadčasový.
Pro mě je glamour fotografie něco, co by se dalo přirovnat k náročnému sportovnímu tréninku. Je to vysoká škola práce s modelem i se světlem. Snad kromě fashion photography, která ale používá de facto podobné postupy a principy, neexistuje jiná fotografická disciplína, která je po fyzické i psychické stránce tak náročná a vyčerpávající. A k čemu slouží? Záleží na úhlu pohledu. Glamour fotografie slouží leckdy ke zvýšení sebevědomí fotografovaných žen nebo pro potěšení oka jejich partnerů. Jednou za mnou přišla žena lehce přes třicet, a chtěla, abych s ní nafotil soubor fotografií pro přítele, se kterým žije již několik let, a on se stále nemůže rozhoupat k tomu, aby si ji vzal. Fotky na něj měly být tou správnou pákou. Za dva nebo tři měsíce mi poslala svatební oznámení. Asi jsem odvedl dobrou práci, že? 🙂
Odjakživa umelcov z rôznych oborov fascinovala krása žien, či už to boli maliari, sochári, básnici alebo neskôr fotografi. Predpokladám, že drvivá väčšina účastníkov na týchto kurzoch budú muži. Alebo sa na workshope sem-tam objavia aj účastníčky?
Máš pravdu, že muži jsou v přesile. Tu a tam ale mívám na svém glamour workshopu i nějakou ženu. A musím přiznat, že z jejich účastí mám neskrývanou radost. Pohled ženy na ženu je prostě odlišný od toho mužského. Dokonce si myslím, že v řadě případů i zajímavější. Pro mne je jejich přístup vždy velice inspirativní, hodně se od nich naučím. Navíc mají výhodu v tom, že je pro ně jednodušší získat si modelčinu důvěru a překonat prvotní ostych.
Mužský glamour je veľmi zriedkavý, aj keď mužský akt je bežná záležitosť vo fotografii. Čím to je?
Co k ženám patří, nechť ženám zůstane. Jak už jsem uvedl, smyslem glamour fotografie je idealizace krásy modelu. I kdybych se při focení snažil sebevíc, pro mne nikdy nebude muž krásný, nikdy se nestane inspirací. Jak se ale společnost mění, trochu se obávám toho, že dojde časem ve větší míře i na mužský glamour. Já ale nechci mít se ženami společné toalety – jak se snaží prosadit Zelení v Německu nebo se zkouší v U.S.A. Toaleta je místo, kde se ženy líčí a kamarádky mezi sebou probírají ženské věci. Přeji si, aby tyto věci pro mne zůstaly i nadále utajeny. To jsem asi zabrousil trochu jinam. Ale snad je z toho zřejmý i můj názor na mužský glamour…
Je práve kompozícia, svetlo a citlivá práca s modelkou ochranou, aby fotenie glamour neskĺzlo aj na opačný pól – do vulgárnosti či ešte niečoho horšieho?
Popsal jsi to naprosto přesně. Kompozicí a pózou vše začíná a světlem pokračuje. Co chci zatajit nebo zahalit, tam prostě nesvítím. Stejné nástroje a postupy používám ale nejen k tomu, abych se vyhnul vulgárnosti. Práce se světlem je mocným nástrojem k idealizaci modelu.
Pravdou také je, že míra tolerance ve vnímání glamour fotografie je v různých částech Evropy nebo světa diametrálně odlišná. Řeklo by se, že česká a slovenská mentalita jsou si velice blízké. Přesto si mi kamarádi ze Slovenska občas stěžují, že se jim doma hůře hledají modelky na glamour a ještě hůře na akt. Je to pravda? S tím doma problém opravdu nemám. Každopádně bych rád upozornil na to, že pornografie nemá s glamour fotografií vůbec nic společného.
Workshop glamour sa koná v Art Hoteli Kaštieľ Tomášov. To je zárukou pekných priestorov, rozľahlých art deco apartmánov a zaujímavých zákutí. V čom je rozdiel a výhoda takéto fotografovania oproti ateliéru?
Rozdíl je především v tom, že je třeba spoustu techniky naložit a dovézt na lokaci. Helmut Newton říkal, že fotografování je devadesát procent nošení těžkých zavazadel a deset procent focení. Ale ta dřina se vždy vyplatí, jinak bych to ani nedělal. Prostředí, jako je Art Hotel Kaštiel je velice inspirativní a pro glamour fotografii jako stvořené. Kam se člověk podívá, tam se dá fotit – na chodbách, pokojích, koupelnách, v zrcadlových sálech nebo u biliárového stolu…
Prináša to so sebou ale aj ťažkosti. Fotograf nemá úplne pod kontrolou svetlo, ako v ateliéri. Musí si poradiť s tým, ktoré je k dispozícii a prípadne ho modifikovať či doplniť svojim. S čím sa pri takom fotení musí počítať?
Dobrého fotografa odlišuje od toho podprůměrného právě to, že dokáže světlo ovládnout, dostat ho pod kontrolu. Ze všeho nejdůležitější je naučit se světlo vnímat – v každém okamžiku, na kterémkolik místě se snažit ho popsat a třeba si ho i zapamatovat. Neexistuje jedno světlo, má desítky různých podob. Pokud ho dokážu popsat a vybavit si ho, tak si ho také musím umět sám vytvořit. A to už je jenom řemeslo, to se dá naučit.
S akou technikou sa naučia účastníci kurzu pracovať?
Předvedu účastníkům tři způsoby práce se světlem. Budeme pracovat v přirozeném světle – to je poměrně snadné. Přirozené světlo je ale velice limitující. Stačí, aby slunce zapadlo nebo bylo pod mrakem, umělé světlo v interiéru nemělo atmosféru a fotograf by měl padla. Proto na něj profík nemůže spoléhat. Budeme si tedy svítit sami, ať už ateliérovým zábleskovým zařízením nebo metodou „živých“ stativů a výkonných přenosných blesků.
Kurz je označený ako pokročilý, čo by už mali účastníci kurzu vedieť?
Měli by umět ovládat svůj fotoaparát, aby je to nebrzdilo v práci s modelkou a na workshopu si dobře zafotili. V autoškole si člověk také jízdu příliš neužije. Pokud někdo ještě tápe například v tom, k čemu je dobrá hloubka ostrosti, bude lepší, když se přihlásí v rámci Nikon školy do kurzu začínáme se zrcadlovkou.
Je dôležitá fototechnika pri tamto žánri? Čo je takou povinnou výbavou glamour fotografa?
Určitě bych na prvním místě jmenoval objektiv. K povinné výbavě glamour fotografa ale patří především trpělivost, trocha té psychologie a hlavně komunikativnost. Tyto vlastnosti jsou zcela jistě důležitější, než jestli fotím Nikonem D3400 nebo D500.
Barokový štýl interiéru by si možno žiadal aj tématický styling, počíta sa s tým?
To budu ještě ze stylistkou probírat, nechte se překvapit…
Krásny vonkajší bazén asi v marci nevyužijete, ale kde všade sa dá glamour fotografovať?
Toho bazénu je obrovská škoda, hrozně rád pracuji s modelkou v kombinaci s vodou. Voda je můj fenomén. Kapky vody, mokré vlasy, lesknoucí se mokré tělo, reflexy ve vodě – to vše mě velice inspiruje. Proto také tak rád fotím a pořádám workshopy u moře. Nedá se nic dělat, budu si muset ještě nějaký ten týden počkat.
Ďakujem pekne, to sú teda informácie, ktoré poslúžia čitateľom aby sa bližšie oboznámili, čo všetko sa môžu s tebou na workshope naučiť. Prihlásiť sa môžu tu: https://nikonskola.cz/kurzy/32-glamour-workshop
Ty ale nefotíš len tento žáner. O reklamnej a portrétnej fotke ste sa rozprávali s Petrom Lindnerom, no ty zabŕdaš aj do street fotografie. To je môj srdcový žáner či disciplína vo fotke a možno preto mám ku glamour ďaleko, že som vyznávačom nehraného momentu. Ako to ide dokopy u teba?
Čo ťa fascinuje na street fotografii?
Jednoznačně pocit svobody a nezávislosti. Návrat do dob, kdy jsem s fotografií začínal a bez jakýchkoliv ambicí a nároku na honorář fotil všechno, co se mi mihlo před objektivem. A ulice, to bylo, je a bude hotové divadlo.
Preferuješ naozaj skryté a nebadané fotografovanie na ulici alebo máš radšej očný kontakt, či dokonca komunikuješ so svojimi „modelmi“?
Fotky v žádném případě nearanžuji, pro mě je streetphoto lovem okamžiku. S modely si rád popovídám. Vždy ale až poté, co je mám nafocené. Třeba jim vysvětlím, proč jsem je vlastně fotil. Nebo se dovím o fotografovaném něco více, což má pro mé snímky mnohdy velkou přidanou hodnotu.
Aká je dobrá pouličná fotografia?
Nemám patent na rozum, nedovolím si paušalizovat a hodnotit práce jiných. V mém případě je dobrá ta fotografie, se kterou jsem spokojen já osobně. Street fotím na rozdíl od všech ostatních fotografií pouze pro sebe, klient ani nikdo jiný mi do toho nemluví. Sám sobě jsem tím nejpřísnějším soudcem. Když se mi povede jedna fotka z focení, jsem nadmíru spokojen.
Vieme, že streetka sa dá fotiť takmer všade, ale predsa, ktoré sú tvoje obľúbené miesta alebo destinácie?
Nepreferuji místo ani destinaci. Pro mě je nejdůležitější aklimatizace v danném místě a absolutní klid na to, se jen tak toulat, koukat kolem sebe a fotit si. Všechno ostatní z hlavy vypudím. Bohužel, takových chvil je mnohem méně, než bych si přál. Je to prostě můj koníček, a na koníčky mám času stále méně. Fotka mě živí, logicky má proto ta komerční přednost, je vždy na prvním místě.
Fotografuješ už dlho a s Petrom ste sa bavili aj o filme a digitále. Čo sa v street fotografii zmenilo s masovým rozšírením digitálu? Fotografujúci sú na každom rohu, nemajú ľudia na ulici toho „snímania“ už dosť?
Asi tě překvapím ale já streetphoto už nějaký čas digitálem nedělám. Fotím svým starým Nikonem FM2 na film a vybrané snímky pak skenuji. Užívám si ten luxus, že snímky nevidím hned, a mohu se na ně těšit, Mám rád překvapení, a nechci se o ně nechat okrádat. Bránil jsem se i tomu, aby mi v porodnici řekli, co se nám narodí. Do posledního okamžiku jsem v napětí a těším se, co se z toho vyklube.
Na aký projekt sa najbližšie najviac tešíš?
Tak jednozačně na tradiční zářijový workshop glamour fotografie a aktu v Chorvatsku. Začínám na něm pracovat už v těchto týdnech, protože s organizací je spojena obrovská spousta starostí. Ale jsou vykoupeny týdnem intenzivního focení s báječnou partou lidí. Vlastně bych měl už řící kamarádu od Plzně až po Košice. Téměř z poloviny je workshop obsazen účastníky předchozích ročníků a nováčci snadno do party zapadnou. A k tomu ten můj fenomén – voda!
Ďakujem za rozhovor a prajem veľa pozorných a kreatívnych žiakov na workshopoch a veľa zdaru do ďalšej práce.
Kamil Rodinger je absolventom Strednej priemyselnej školy grafickej, odbor úžitková fotografia, v Prahe. Po jej dokončení pracoval osem rokov ako fotoreportér v týždenníku a tlačovej agentúre a dva roky ako vedúci foto oddelenia v televízii Nova. Od roku 2003 sa ako nezávislý fotograf plne venuje komerčnej a portrétnej fotografii.
Podieľal sa na rade reklamných kampaní, okrem iného pre spoločnosti Henkel, Telefonica O2, Conoco, Braun, Philips, Procter & Gamble, Ferrero Rocher, České dráhy, Škoda Auto, leteckej spoločnosti British Airways a Garuda Indonesia, Pivovary Staropramen, Pilsner Urquell (SABMiller Europe), Sellier & Bellot, Strabag a mnoho ďalších.
Niekoľko rokov pôsobil ako odborný lektor v rámci jednodňových kurzov aj rekvalifikačného štúdia pre Inštitút digitálnej fotografie v Prahe. V súčasnej dobe organizuje vlastné kurzy a workshopy (www.fotokurzy.org). Spoločne s niekoľkými ďalšími súčasnými českými fotografmi sa podelil o svoje skúsenosti v knihách „Naučte sa komponovať kreatívne“ a „Večery s fotografom“.
Svojimi článkami a fotografiami z ciest prispieva do radu časopisov napr. Xantypa, Reflex, Travel focus, Koktejl alebo denníka E15.
